Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Financování dopravní obslužnosti
KUČEROVÁ, Petra
Diplomová práce se věnuje problematice dopravní obslužnosti a jejího financování. Hlavním cílem je zhodnocení využití finančních prostředků na dopravní obslužnost v Jihočeském kraji. Na začátku charakterizuje práce dopravu. Hovoří o tom, jakou roli hraje v národním hospodářství, jaký má význam a jak ovlivňuje společnost. Dále se věnuje regulování a řízení sféry dopravy prostřednictvím dopravní politiky vlády a stručně popisuje její základní strategické dokumenty. Nezbytné je vymezení dopravní obslužnosti, jejího významu a faktorů, které ji ovlivňují. V závěru popisuje teoretická část tři možnosti financování dopravní obslužnosti a hovoří o pojmech jako kompenzace či prokazatelná ztráta, které s financováním úzce souvisejí. Praktická část je zaměřena na Jihočeský kraj. Charakterizuje dopravní obslužnost a analyzuje její financování. Zvlášť je rozebírána veřejná linková a regionální železniční doprava. Při analýze byly použity vybrané statistické metody. Nakonec se práce zabývá dílčím cílem zkoumání, kterým je návrh dosud nevyužívaného způsobu využití financování dopravní obslužnosti.
Politika zavádění bezplatné veřejné dopravy pro cestující vybraných evropských municipalit a států v prvních dekádách 21. století
Čarek, Sebastián ; Kolman, Ondřej (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Tato práce vznikla se záměrem vytvořit chybějící komplexní studii o politice zavádění bezplatné přepravy hromadnou dopravou pro cestující, jakož i potvrdit hypotézu, že odstranění tarifů či jejich snížení nevede vždy k nárůstu poptávaného množství. Teoretická část popisuje veřejnou dopravu z hlediska jejích potenciálních substitutů včetně individuální automobilové dopravy, jakožto substitutu způsobujícího vysoké externality. V dalších kapitolách shrnuje dosud známé poznatky o poptávce po veřejné dopravě, popisuje způsob financování veřejné dopravy prostřednictvím závazku veřejné služby a v poslední vyjmenovává dosud známé příklady a zkušenosti se zaváděním bezplatné přepravy. Praktická část zahrnuje čtyři případové studie: Tallinn, Frýdek-Místek, Železniční osobní dopravu ve Slovenské republice a Pražskou integrovanou dopravu (PID). Analýza při zkoumání PID a Tallinnu potvrdila, že snížení ceny, zvláště pokud již původní cena byla velmi nízká, nevede k výraznému nárůstu počtu cestujících, pokud vůbec k nějakému, a poptávka je v těchto bodech silně neelastická. Podstatné je, že politiku doprovází celá řada vedlejších důsledků. Mezi ně můžeme zařadit například: odsání příjmů rozpočtů centrální vlády a dalších municipalit v Estonsku Tallinnem nebo do budoucna politicky těžce zrušitelné rozšíření MHD zdarma ve Frýdku-Místku za hranice města, které má navíc stále expandující tendenci. Mimořádně velký prostor je v práci věnován tzv. vlakům zdarma na Slovensku. Studie popisuje proces zavádění, financování a doprovodné jevy, které bylo za pochodu třeba řešit, aby nedocházelo k omezování platících cestující. Opatření však významně ovlivnilo trh veřejné dopravy na Slovensku: ZSSK byla nucena si znehodnotit vlastní InterCity vlaky vypravované na komerční riziko, negativně zasáhly tzv. bezplatné vlaky soukromou dálkovou autobusovou dopravu a také krajské rozpočty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.